Z vrcholu hory Pancíře (1214 m) se nabízí jeden z nejkrásnějších šumavských výhledů, za jasného počasí je možno spatřit i Alpy. Vede na něj sedačková lanovka z rekreačního střediska Špičák, s přestupní stanicí na Hofmankách o délce 2750 m. Na vrcholu se nachází rozhledna a restaurace. Vzdálenost od hotelu je 1,5 km.
Špičák
Nejznámější lyžařské středisko na Šumavě (1202 m), s krásným výhledem do okolí. Špičákem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Letní atrakcí pro cyklisty je unikátní Bike Park. Lanovka na vrchol je v provozu i v letních měsících. Horou vede nejdelší železniční tunel v Čechách (1748 m). Vzdálenost od hotelu je cca. 4km.
Železná ruda
Největší sportovní a turistické centrum na Šumavě. Dominantou obce je barokní kostel Panny Marie Pomocné s cibulovou bání. V obci se nachází sklářské muzeum, muzeum historických motorek, informační středisko NP Šumava. Nově zrekonstruovaná je křížová cesta vedoucí v blízkosti hotelu Belveder s kaplí. Vzdálenost od hotelu je 7 km po trase Resort Horizont – Špičák – Železná Ruda
Environmentální centrum
Environmentální návštěvnické centrum v Železné Rudě prezentující ochranu přírody a krajiny na Šumavě.
Velký Javor
Nejvyšší hora Šumavy, která měří 1456 m, se nachází již na bavorské straně hranice. Velký Javor je zalesněný, jen samotný vrchol tvoří čtyři skalnaté skupiny. Na vrcholu strojí dřevěný kříž, dvě kruhové věže a kaple Sv. Bartoloměje, z roku 1956. Nahoru vede kabinová lanovka a na svazích hory se nachází velké množství lanovek a sjezdových drah. Vzdálenost od hotelu 15 km.
Klatovy
Známé západočeské město, které bývá také nazýváno jako „Brána Šumavy“, má dnes 23 000 obyvatel. Město má bohatou historii a nabízí svým návštěvníkům nepřeberné množství památek: katakomby ze 17. století, Černou věž, městské hradby, budovu radnice a lékárnu „U bílého jednorožce“, která je díky svému originálnímu baroknímu zařízení zařazena do památek UNESCO.
Vzdálenost od hotelu 40 km.
Šumavská jezera
Všech 8 ledovcových jezer (5 na české a 3 na bavorské straně) vzniklo při postupném tání ledovců, které se vytvořily koncem třetihor při ochlazení klimatu ve střední Evropě na úbočí (nejen) šumavských svahů. Tající ledovce tlačily před sebou množství kamene a štěrku, z nichž se pod svahy utvořili mohutné hráze – morénové valy. Tyto hráze zadržely vodu odtátou z ledovců při ústupu poslední doby ledové. Samozřejmě jsou jezera v současnosti napájena jak spodními prameny, tak vnějšími přítoky.
Černé jezero
Nachází se na úbočí Jezerní hory, vysoké 1343 m. Černé jezero je rozlohou největší na Šumavě, plocha hladiny je 18,4 ha, hloubka 40,6 m (největší hloubka jezera na naší straně Šumavy) a leží ve výšce 1008 m n. m. Od svého „dvojčete“ Čertova jezera je odděleno 330 m vysokou stěnou Jezerní hory. Zřejmě vzhledem ke své černé barvě vody, vznikající odrazem okolních hustých lesů dostalo i svůj název. Dno jezera je pokryto několik metrů hlubokou vrstvou pylu okolních jehličnanů. Hráz jezera je zpevněná kvůli první přečerpávací elektrárně v ČSR vybudované r. 1929.
Čertovo jezero
Čertovo jezero leží na jižním svahu Jezerní hory. Zajímavostí obou jezer je, že mezi nimi (vzdušnou čarou cca 1,5 km) probíhá po hřebeni Jezerní hory hlavní evropské rozvodí mezi Severním (Černé jezero) a Černým mořem (Čertovo jezero). Jezero je položeno ve výšce 1030 m n. m., jeho plocha činí 10,3 ha a největší hloubka je 37 m. Další ze zajímavostí je, že roku 1911 byla kolem Černého a Čertova jezera zřízena rezervace majitelem tohoto panství knížetem Hohenzollernem na podnět zakladatele moderní ochrany přírody Hugo Connwentze. Plocha celého chráněného území Černé a Čertovo jezero je 152 ha.
Prášilské jezero
Prášilské jezero leží v nadmořské výšce 1080 m n.m., vzniklo tak, jako ostatní šumavská jezera po ustoupení pleistocenního ledovce. Jezero svírá typický žulový a rulový kar, který jezero hradí 9 m vysokým valem a dvěma staršími morénovými valy. Výška karové stěny nad jezerem je 150 m. Rozloha jezera je 3,7 ha a hloubka činí až 15 m. Pod Prášilským jezerem se nachází tzv. Stará jímka, bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera.
Jezero Laka
Nejvýše položené a zároveň nejmenší jezero ze šumavských mající plochu 2,78 ha se nachází v nadmořské výšce 1096 m pod horou Plesná. Toto mělké jezero napájené dvěma potůčky pozvolna zarůstá vegetací a jsou zde plovoucí rašelinové ostrůvky. V 19. stol. byla hladina jezera 2x zvyšována umělou hrází z původního močálu s několika jezírky. Jezerní potok odtéká do Křemelné, část vod byla odváděna úzkým kanálem ke sklářským strojům na bývalé Hůrce.
Plešné jezero
Další jezero se nazývá Plešné. Leží v nadmořské výšce 1090 m sevřeno kamenitými břehy uprostřed lesů. Jeho rozloha je 7,5 ha a v minulosti byl z tohoto jezera napájen Schwarzenberský plavební kanál. Jezerní pánev byla vyhloubena ve starších čtvrtohorách ledovcem Plechého, po jehož ústupu zbyla hráz tvořena čelní morénou z nahrnutého kamene. Koncová hráz dosahuje výšky 30-40 m a svojí šířkou 1 km je nejširším jezerem na Šumavě. Z dob rané turistiky (od r. 1911) zde stávala turistická chata, která byla později zdemolovaná.
