Pitná procedura
Princip pitné procedury spočívá v tom, že se 1 – 3 x denně pije určité množství minerální vody podle předpisu lékaře. Pitná kúra působí na organismus teplotou, chemickým složením a objemem minerální vody. Různé minerální vody mají samozřejmě různé zdravotní účinky. Pitná procedura stimuluje ledviny k rychlejší činnosti a pozitivně působí na peristaltiku střev. Pití minerálních pramenů před jídlem zvyšuje činnost minerálních látek a umožňuje jejich lepší vstřebávání. Důležitým prvkem pitné kúry je navození správného pitného režimu. V klidné atmosféře lázní je příjem tekutin nenásilný a návyk se přenáší i do domácího prostředí. Přehled jednotlivých pramenů v Mariánských Lázních a jejich léčivé účinky najdete níže.
Prameny
Ve městě a jeho okolí vyvěrá na sto minerálních pramenů s obsahem oxidu uhličitého a minerálních solí. Jedná se o studené železnaté kyselky. K pitným procedurám se využívá zejména 6 hlavních pramenů: Křížový, Rudolfův, Karolinin, Lesní, Ambrožův a Ferdinandův.
1. Mariin pramen
Pramen, podle něhož dostalo město svůj název, je ve skutečnosti suchý vývěr (tzv. mofeta) oxidu uhličitého, který se rozpouští v mělké podzemní vodě. V současné době není přístupný pavilon vývěru, který využívá hotel Maria Spa. Plyn se užívá k suchým plynovým koupelím, kde má pozitivní účinky při onemocnění srdce, snižování krevního tlaku a prokrvení dolních končetin. Aplikuje se též formou podkožních injekcí při onemocnění kloubů, páteře a ischemické choroby srdeční.
2. Křížový pramen
Tento pramen je sírano-hydrouhličitano-sodná železnatá kyselka se zvýšeným obsahem kyseliny metakřemičité. Dříve se označovala jako Glauberská nebo salinická kyselka. Jedná se o nejstarší a nejdéle využívaný pramen na území města. Pavilon Křížového pramene, jenž je zobrazen ve znaku, byl vybudován roku 1818, svou podobu změnil při přestavbě v letech 1911 a 1980. Pavilon Křížového pramene je otevřen každý den od 6:00 do 18:00 hodin. Sírany ve vodě způsobují projímavý účinek, proto se užívá především u onemocnění zažívacího ústrojí (nemoci žaludku, střev, žlučníku, jater a pankreatu), u nemocí výměny látkové (obezita, dna, diabetes) a u alergických onemocnění, která jsou podmíněna poruchami zažívání.
3. Karolinin pramen
Kyselka byla objevena roku 1809 a dříve se voda pila přímo u vývěru. Roku 1817 byl pramen pojmenován na počest manželky císaře Františka I. – císařovny Karoliny Augusty. Dnes ji můžete ochutnat denně na Kolonádě Karolinina pramene umístěné přímo pod římskokatolickým kostelem.Tento pramen má vyšší obsah hořčíku (poměr vápníku a hořčíku je 2:5) a proto se používá při různých urologických onemocnění a při léčbě ledvinových kamenů, je vhodný i pro doplnění hořčíku. Doporučován je i při svalové únavě nebo bolesti pohybového aparátu.
4. Rudolfův pramen
Rudolfův pramen je přírodní železnatá kyselka s diuretickými účinky. Původně se nazýval Luční, protože vyvěral na loukách. Následně svůj název získal podle korunního prince Rudolfa. Pavilon Rudolfova pramene naleznete v parku nedaleko Ferdinandova pramene. Pavilon je otevřen v letním období denně od 6:30 do 17:00. Rudolfův pramen naleznete také v Pavilonu Křížového pramene a Pavilonu Karolinina pramene v lázeňském centru. Vyznačuje se vysokým obsahem vápníku, kdy poměr vápníku a hořčíku je 5:4, a z toho důvodu je jeho konzumace vhodná především pro doplňkovou léčbu osteoporózy. Nejvíce se využívá u chorob ledvin a močových cest. Má protizánětlivé a močopudné účinky.
5. Lesní pramen
Vyvěrá v severní části města v lázeňském parku u Třebízského potoka. Roku 1830 byl zastřešen dřevěným pavilónem. V roce 1840 nechal opat Mahr zbourat stávající pavilon a nahradil ho kruhovým templem se 16 sloupy korintského typu. Dnešní klasicistní podobu získal pavilon v roce 1869. Pavilon je otevřen v letním období denně od 6:30 do 12:00 a od 16:00 do 18:00 hodin. Svým složením mírně alkalizuje obsah žaludku, a je proto vhodný pro léčbu různých nemocí trávicího ústrojí, využívá se ke kloktání, výplachům a k inhalacím při onemocnění horních cest dýchacích.
6. Ambrožovy prameny
Prameny byly pojmenovány podle opata tepelského kláštera, který usiloval o zpřístupnění těchto zdrojů nemocným lidem. Dříve se jim také říkalo pramen Lásky. Roku 1812 byl překryt dřevěným pavilónkem empírového slohu, poté ho nahradil novogotický zdobený dřevěný pavilón, který sloužil až do roku 1925, kdy bylo místo upraveno do dnešní podoby. Prameny jsou v letních měsících přístupné každý den.Pro vysoký obsah železa se užívají u některých forem chudokrevnosti a pro svůj diuretický účinek také při onemocnění močových cest, zejména při lithiáze. Pro své močopudné účinky se používá k léčbě onemocnění ledvin.
7. Ferdinandův pramen
Ferdinandův pramen je nejstarším zachyceným minerálním pramenem na území Mariánských Lázní. Pojmenován je podle habsburského panovníka Ferdinanda I., za jehož vlády byl pramen objeven. Empírová kolonáda, kde můžete pramen ochutnat, byla vybudována v roce 1827. Prameny na kolonádě jsou zpřístupněny denně v letních měsících. Tento pramen celkově tvoří sedm vývěrů, pro pitnou léčbu se však využívá jen pramen Ferdinand I. Vhodný zejména pro léčbu nemocí zažívacího ústrojí a metabolismu.
8. Alexandřin pramen
Nově zbudovaný pavilon Alexandřina pramene najdete na začátku lázeňského parku, pod hotelem Butterfly. Svůj název získal podle velkovévodkyně Alexandry z Mecklenburska, která byla návštěvnicí lázní. Chemickým složením, ale i chutí je velmi podobný Rudolfovu prameni.
9. Balbínův pramen
Balbínův pramen vyvěrá v lesích západně od Mariánských Lázní. Od roku 2013 je přiváděn do centra města, na malé náměstí před hotelem Bohemia. Pojmenován byl po Bohuslavu Balbínovi, který v roce 1679 popisoval zdejší kyselky. Pramen je volně přístupný. Balbínův pramen je slabě mineralizovaná železnatá kyselka. Zlepšuje prokrvení těla, periferie i vnitřních orgánů. Velmi vhodné i pro kardiovaskulární aparát. Využívá se pro vysoký obsah minerálních solí a huminových kyselin pro minerální koupele. Pro pitnou léčbu se nepoužívá, lze ho však používat jako stolní minerální vodu.
